Sociální Sítě a Kyberzákon SAE: Co (Ne)zveřejňovat

Aktualizováno v červenci 2026.

Ve zkratce

• SAE mají přísný kyberzákon (Federal Decree-Law č. 34/2021 o boji proti dezinformacím a kybernetické kriminalitě, platný od ledna 2022, novelizovaný v roce 2024), který se vztahuje na sociální sítě i na soukromé zprávy ve WhatsAppu.
• Fotografování a zveřejnění cizí osoby bez souhlasu (i náhodného kolemjdoucího) může znamenat pokutu 150 000 až 500 000 AED (orientačně 870 000 až 2 900 000 Kč) a/nebo vězení.
• Pomluva, urážka nebo sdílení nepravdivé informace o někom, byť v uzavřené WhatsApp skupině, je trestné stejně jako veřejný příspěvek.
• Urážka islámu, jiného náboženství, vlády nebo vládců je nejpřísněji trestaná kategorie, pokuty sahají až k 1 000 000 AED a vězení v řádu let.
• Běžný turista, který fotí památky, jídlo a sebe a nezveřejňuje cizí tváře ani kritiku vlády, riziko prakticky nemá. Problém začíná u konkrétních lidí v záběru, ostrých komentářů a citlivého obsahu.

Stojíte na vyhlídce Burj Khalifa, pod vámi se rozprostírá Dubaj a v ruce svíráte telefon. Instinktivně namíříte objektiv na dav lidí kolem, zachytíte famózní záběr a během pár vteřin ho sdílíte na Instagram. V Evropě běžná rutina. V SAE ale tenhle jeden klik může znamenat právní problém, o kterém většina turistů vůbec neví. Spojené arabské emiráty regulují sociální sítě a online chování jedním z nejpřísnějších zákonů na světě, takzvaným kyberzákonem, a platí stejně pro rezidenty i pro návštěvníky na dovolené.

V tomto článku najdete přehledně, co zákon skutečně řeší, jaké chování je rizikové nebo přímo zakázané, jak vysoké jsou reálné pokuty a tresty, a hlavně praktický návod, na co si dát pozor, abyste si dovolenou nebo život v Dubaji nezkomplikovali jedním nepromyšleným příspěvkem. Nejde o zastrašování, jde o to znát pravidla hry dřív, než vytáhnete telefon.

Co je kyberzákon SAE a na koho se vztahuje

Základem je Federal Decree-Law No. 34 of 2021 on Combatting Rumours and Cybercrimes (zákon o boji proti dezinformacím a kybernetickým zločinům), který nahradil starší úpravu z roku 2012 a je účinný od 2. ledna 2022. V roce 2024 ho doplnila novela Federal Decree-Law No. 5/2024, která některá ustanovení zpřesnila. Zákon je publikovaný i na oficiálním portálu vlády u.ae v sekci věnované kybernetické bezpečnosti.

Klíčové je pochopit rozsah: zákon se nevztahuje jen na veřejné příspěvky na Instagramu, TikToku nebo X (dříve Twitter). Podle právních výkladů platí stejně na soukromé zprávy ve WhatsAppu, Telegramu i direct messages, protože zákon míří na „informační síť nebo systém informačních technologií“ jako celek, ne jen na veřejně viditelný obsah. Skutečnost, že něco napíšete jen kamarádovi do soukromé konverzace, vás tedy automaticky nechrání.

Platí pro každého, kdo se v SAE nachází, tedy pro občany, rezidenty i turisty. Cizinci navíc čelí dalšímu riziku navrch k pokutě nebo vězení, totiž deportaci a zákazu budoucího vstupu do země.

Proč je zákon tak přísný ve srovnání s Evropou?

SAE kladou velký důraz na společenskou soudržnost, veřejný pořádek, náboženskou úctu a rodinné soukromí. Zatímco v Česku je běžné, že si lidé v souvislosti se svobodou slova dovolí ostrou kritiku politiků nebo si nevšímají fotoaparátů kolem sebe na ulici, v SAE se totéž chování posuzuje jako narušení soukromí nebo ohrožení veřejného pořádku. Nejde o snahu turisty šikanovat, spíš o odlišný právní i kulturní rámec, který je dobré respektovat.

Fotografování a zveřejňování lidí bez souhlasu

Tohle je pro turisty zdaleka nejčastější riziková oblast, a proto jí věnujeme nejvíc prostoru. Podle zákona (Article 44 kyberzákona, Federal Decree-Law č. 34/2021) je fotografování nebo natáčení jiné osoby bez jejího souhlasu a následné zveřejnění, kopírování nebo ukládání takového záznamu trestný čin, bez ohledu na to, zda k tomu došlo na veřejném, nebo soukromém místě.

• SAE totiž na rozdíl od řady západních zemí neuznávají obecnou výjimku pro veřejná místa. To, že stojíte uprostřed dubajské promenády, vás automaticky neopravňuje fotit kolemjdoucí.
• Zvlášť citlivě se posuzuje fotografování žen a rodin s dětmi. Policie i právní poradny opakovaně upozorňují, že tyto případy bere Dubaj Police jako přitěžující okolnost.
• Riziko nevzniká samotným „cvaknutím“, ale hlavně uložením, kopírováním nebo sdílením fotky. Rychlá fotka krajiny, na které náhodou proletí cizí člověk v pozadí a hned ji smažete, je jiná situace než záměrné focení konkrétní osoby a nahrání na sociální síť.
• Výjimka existuje pro dokumentaci trestného činu nebo nehody, kterou chcete předat policii jako důkaz, ne veřejně sdílet.

Konkrétní tresty: podle zákona hrozí za neoprávněné fotografování a zveřejnění minimálně 6 měsíců vězení a/nebo pokuta 150 000 až 500 000 AED (orientačně 870 000 až 2 900 000 Kč při kurzu kolem 5,8 Kč za dirham, kurz se samozřejmě mění a vždy je dobré si ho ověřit aktuálně). Pokud jde o závažnější narušení soukromí, minimální trest se zvyšuje na 1 rok vězení a pokutu od 250 000 AED výše.

Prakticky to znamená: klidně fotografujte Burj Khalifa, Dubai Marina nebo poušť při safari, ale pokud v záběru je zřetelně někdo cizí a chcete fotku sdílet, buď ho z fotky vyřežte, rozmažte obličej, nebo se nejdřív zeptejte. Podobná opatrnost se vyplatí i u dronů a fotografování na dalších místech v Dubaji, kde navíc platí samostatná pravidla pro letecké snímky a zakázané lokality.

Pomluva, urážky a nactiutrhání online

Ano, i ostrý komentář pod cizí fotkou nebo nelichotivá recenze restaurace může být právně problém. Zákon (často citovaný jako Article 43) postihuje jednání, kdy někdo pomocí informační sítě použije výrazy snižující čest nebo důstojnost jiné osoby, nebo jí přisoudí čin, který by mohl vést k trestnímu postihu či veřejnému opovržení.

• Trest: vězení a/nebo pokuta 250 000 až 500 000 AED (asi 1 450 000 až 2 900 000 Kč).
• Pokud je urážka namířená proti veřejnému činiteli při výkonu jeho funkce, jde o přitěžující okolnost s ještě vyšším postihem.
• Nezáleží na tom, jestli je tvrzení pravdivé. Zveřejnění soukromé informace o někom bez jeho souhlasu je problém, i kdyby šlo o fakticky přesný údaj.
• Platí to i v uzavřené WhatsApp skupině nebo přeposlané zprávě. Sdílení screenshotu soukromé konverzace, aniž byste ji sami napsali, může stačit k odpovědnosti.

Pro turisty to v praxi znamená hlavně jedno: hádka s prodejcem na trhu nebo konflikt s taxikářem, který skončí nadávkami na sociální síti nebo veřejnou stížností plnou urážek, se řeší úplně jinak, než na co jsou Evropané zvyklí z domova.

Fake news a nepravdivé informace

Šíření nepravdivých nebo zavádějících informací, které narušují veřejný pořádek, ohrožují zdraví nebo poškozují ekonomiku či bezpečnost státu, řeší samostatný paragraf zákona (často citovaný jako Article 52).

Důležitý detail: podle právních výkladů zákona nezáleží na tom, jestli jste zprávu sami vytvořili. Stačí, že jste ji přeposlali nebo sdíleli dál a tím přispěli k jejímu šíření. Pro turisty a rezidenty z toho plyne jednoduché doporučení: nesdílejte na sociálních sítích neověřené zvěsti o bezpečnostní situaci, počasí nebo místních událostech, dokud je nepotvrdí oficiální zdroj (policie, TDRA, vládní portál u.ae).

Urážka islámu, dalších náboženství, vlády a vládců

Tohle je nejpřísněji trestaná kategorie celého zákona a zároveň oblast, kde je vhodná mimořádná opatrnost, zejména v citlivých obdobích, jako je ramadán.

• Podle zákona (Article 37) hrozí za projev pohrdání svatými symboly, postavami nebo rituály islámu (včetně Alláha a proroků), ale i jiných uznávaných náboženství, pokuta 250 000 až 1 000 000 AED a vězení.
• Pokud jde o přímou urážku božské podstaty nebo proroků, případně o zpochybnění základních principů islámu, může trest dosáhnout až 7 let vězení.
• Kritika vlády, vládců SAE nebo státních symbolů je posuzována podobně přísně jako narušení veřejného pořádku a národní jednoty.
• Sem patří i memy, satirické obrázky nebo „neškodné“ vtipy, které by v Evropě prošly bez povšimnutí. V SAE je hranice mnohem níž.

Praktické doporučení je jednoduché: v SAE se vyhněte veřejným (i soukromým) komentářům kritizujícím islám, jiná náboženství, vládu nebo panovnickou rodinu. Neplatí to jen pro sociální sítě, totéž doporučujeme i u chování na veřejnosti, viz náš přehled co je v Dubaji zakázané pro turisty.

Nadávky, vulgarity a urážlivá gesta

Zajímavý (a pro cizince často překvapivý) detail: pod zákon spadají i emoji. Právní poradny v SAE opakovaně uváděly, že třeba emoji zdviženého prostředníku nebo prasete odeslané v soukromé zprávě může být posouzeno jako urážka a spadat pod ustanovení o nactiutrhání. Podobně platí, že sprostá slova nebo vulgární komentáře pod veřejným příspěvkem mohou vést k trestnímu oznámení ze strany dotčené osoby.

Nejde jen o teoretickou možnost, dubajská a abú zabíjská policie evidují každoročně stovky trestních oznámení právě kvůli online hádkám, které začaly jako běžná výměna názorů a skončily urážkami.

Obsah proti veřejné morálce (nahota, hazard, drogy, alkohol)

SAE mají poměrně přísná pravidla ohledně toho, co je vhodné zveřejňovat online z hlediska veřejné morálky. Mezi rizikový obsah patří:

• Nahota nebo výrazně odhalující oblečení na fotkách, zejména na veřejných místech typu pláž nebo bazén.
• Fotky s alkoholem zveřejněné veřejně, zvlášť pokud je z fotky patrné, že jde o veřejné místo mimo licencovaný podnik. Alkohol je v SAE legální jen v licencovaných barech, restauracích a hotelích, podrobnosti najdete v našem článku o alkoholu v Dubaji a SAE.
• Veřejné projevy náklonnosti (PDA), tedy intenzivní líbání nebo objímání zachycené na fotce a zveřejněné online, může být vnímáno jako porušení veřejné morálky.
• Propagace hazardu nebo drog, i formou „vtipného“ příspěvku nebo sdíleného memu.
• Žebrání online, tedy veřejné výzvy k finanční pomoci přes sociální sítě bez povolení, je v SAE samostatně regulováno a bez licence nezákonné.

Fotka z večeře s vínem v hotelové restauraci není problém, jde spíš o kontext a záměr. Riziko roste u obsahu, který demonstrativně zesměšňuje nebo zpochybňuje místní normy.

Natáčení nehod, policie a záchranných akcí

Instinkt vytáhnout telefon při dopravní nehodě nebo policejním zásahu je v SAE potřeba potlačit. Natáčení a sdílení záběrů z nehod, zásahů záchranných složek nebo policejních akcí bez svolení je zakázané a dubajská policie proti tomu opakovaně veřejně vystupovala, včetně upozornění pro plavčíky a pláže, aby lidé nenatáčeli zraněné nebo tonoucí.

• Fotografování obětí nehod nebo katastrof a jejich sdílení online bez souhlasu je výslovně zakázané.
• Výjimkou je natáčení jako důkazní materiál určený výhradně pro policii, ne pro veřejné sdílení.
• Podobně přísně se posuzuje natáčení bezpečnostních složek při výkonu služby.

Pokud jste svědkem nehody, zavolejte pomoc (linka 999) a případně záznam uchovejte pro policii, ale nezveřejňujte ho na sociálních sítích.

Co turista může bez obav

Po tom všem to možná zní děsivě, ale realita je uklidňující: naprostá většina turistické aktivity na sociálních sítích v SAE je zcela v pořádku.

• Fotky památek, architektury a krajiny: Burj Khalifa, Dubai Marina, poušť, mešity zvenčí (u mešit s dovoleným vstupem i zevnitř, pokud to místo výslovně nezakazuje).
• Jídlo, hotel, pláž bez lidí v popředí, klasické „cestovatelské“ fotky.
• Selfie a fotky vlastní skupiny, tedy vás a lidí, kteří s focením a zveřejněním souhlasí.
• Recenze podniků psané věcně a bez urážek, i kritické, pokud jsou formulovány slušně a bez napadání konkrétních osob jménem.
• Sdílení oficiálních informací, turistických tipů, doporučení a zážitků z výletů.

Zdravý rozum funguje skoro vždy: pokud byste se styděli, kdyby vás vyfocená osoba viděla svou fotku na vašem profilu, nebo pokud fotíte něco, co byste ve své zemi taky nefotili (cizí dítě, policejní zásah, něčí zranění), je čas telefon sklonit.

VPN, VoIP a šedá zóna internetu

Samostatnou kapitolou je používání VPN a internetového volání, protože tady panuje hodně mýtů.

• VPN samotné není v SAE zakázané. Firmy, banky a instituce ho běžně používají pro přístup k interním systémům, a to je výslovně povolené.
• Zákon ale zakazuje používání VPN nebo „falešné IP adresy“ k obcházení zákona nebo páchání trestné činnosti. Pokud VPN používáte k přístupu na jinak nedostupné weby bez souvislosti s trestným činem, riziko je v praxi nízké, ale právně čistá situace to není.
• Volání přes WhatsApp, FaceTime nebo Skype (hlas a video) je v celých SAE blokované na základě regulace VoIP služeb, kterou spravuje TDRA (Telecommunications and Digital Government Regulatory Authority). Textové zprávy, fotky a hlasové poznámky ve WhatsAppu fungují bez omezení, jen samotné volání ne.
• Používání VPN konkrétně k obejití blokace VoIP volání (třeba abyste si zavolali přes WhatsApp) je podle výkladu TDRA porušením telekomunikační regulace a může mít právní následky.
• TDRA má oficiální seznam povolených aplikací pro internetové volání, mezi nimi například BOTIM, C’Me nebo pro firemní účely Zoom, Microsoft Teams a Google Meet.

Prakticky: pro zprávy a sdílení fotek si vystačíte s běžnými aplikacemi bez VPN. Pokud potřebujete opravdu volat, stáhněte si některou z TDRA schválených aplikací, je to jednodušší a bezpečnější řešení než spoléhat na VPN.

Jak se liší situace turisty a rezidenta

Co dělat, když se dostanete do problému

• Smažte obsah okamžitě, jakmile zjistíte, že by mohl být problematický, ale to samo o sobě trestní odpovědnost nevymaže, pokud už bylo podáno oznámení.
• Nevyhýbejte se komunikaci s policií. Spolupráce a klidné vysvětlení situace se cení víc než konfrontace.
• Kontaktujte velvyslanectví nebo konzulát ČR v případě zadržení, mohou poskytnout základní konzulární asistenci (kontakty a seznam potřebných dokladů si připravte předem, viz náš checklist na první cestu do Dubaje).
• Vyhledejte místního advokáta, ideálně specializovaného na kybernetické právo, dřív než cokoliv podepíšete nebo přiznáte.
• Neposílejte omluvné zprávy dotčené osobě přes sociální sítě, mohly by být použity jako další důkaz, radši komunikujte přes právního zástupce.

Praktický seznam: na co dát pozor před odesláním příspěvku

1. Je na fotce zřetelně vidět tvář cizí osoby, která nedala souhlas? Rozmažte ji nebo fotku nesdílejte.
2. Obsahuje text komentáře urážku, vulgární slovo nebo emoji, které by mohlo být čteno jako útok na konkrétní osobu?
3. Týká se příspěvek náboženství, vlády nebo politiky v kritickém tónu?
4. Je informace, kterou sdílíte, ověřená z oficiálního zdroje, nebo jde o nepodloženou zvěst?
5. Je na fotce alkohol, odhalující oblečení nebo scéna z nehody či zásahu záchranných složek?
6. Posíláte totéž do soukromé zprávy, kterou byste veřejně nezveřejnili? Pravidla platí i tam.

Časté dotazy

Můžu v Dubaji fotit lidi na ulici?

Fotografovat pro vlastní potřebu bez cíleného zaměření na konkrétní osobu je v praxi tolerováno, ale zveřejnění fotky, na které je zřetelně poznat cizí člověk bez jeho souhlasu, je podle kyberzákona SAE od roku 2022 trestné, bez ohledu na to, jestli jde o veřejné místo.

Platí kyberzákon i pro soukromé zprávy ve WhatsAppu?

Ano. Zákon se vztahuje na komunikaci přes jakoukoliv informační síť nebo systém, soukromé zprávy a uzavřené skupiny z toho nejsou vyňaté, a to platí i v roce 2026.

Hrozí turistovi za porušení kyberzákona vězení?

Ano, teoreticky ano, zákon stanovuje kombinaci pokuty a vězení. V praxi u turistů, kteří spolupracují a nejde o závažný případ, často dochází k vyřešení pokutou a nucenému smazání obsahu, ale záleží na konkrétních okolnostech a rozhodnutí místních orgánů.

Je VPN v Dubaji nelegální?

Samotné používání VPN není zakázané, firmy i jednotlivci ho legálně využívají. Zakázané je používat ho k obcházení zákona, páchání trestné činnosti nebo k obejití blokace VoIP volání jako je WhatsApp Call.

Můžu sdílet fotku alkoholu z restaurace na Instagramu?

Fotka z licencovaného podniku většinou problém není, riziko roste u obsahu, který demonstrativně zesměšňuje místní pravidla nebo je pořízený mimo povolený prostor. Obecně platí menší okázalost.

Co když mě někdo vyfotí bez souhlasu a zveřejní?

Máte právo podat oznámení na policii nebo přes online platformu eCrime (Dubaj) či Aman (Abú Zabí). Kyberzákon chrání soukromí i vás jako návštěvníka SAE.

Zdroje

• u.ae: Cyber safety and digital security
• u.ae: Cyber laws (přehled legislativy)
• TDRA: Internet Guidelines (VPN a VoIP)
• Khaleej Times: New UAE cybercrime law, fines for photos without consent

Související články

• Fotografování v Dubaji: pravidla, drony a zakázaná místa
• Co je v Dubaji zakázané: pravidla chování pro turisty
• Alkohol v Dubaji a SAE: pravidla, zákony a realita
• První cesta do Dubaje: checklist a časté chyby